České centrum fundraisingu

Web se extrémně povedl a předpoklad, že venku přešlapují davy dárců, kteří nevědí jak darovat je podle mého názoru naopak dost přesný. Uznávám, že to není portál pro všechny Nevládky a na můj vkus je trochu suchý a nudný, ale jinak nechápu to odsouzení. Po funkční a technické stránce je web naprosto v pořádku a pro financování některých Nevládek je to rozhodně krok správným směrem. Jistá nabubřelost v názvu a vymezování se vůči méně etablovaným Nevládkám je sice asi ten pravý problém, který Tebou vibruje, ale nikdo přece nebrání neudělat podobný web pro méně konformní uskupení, který by si jistě našel svoje fanoušky. Podobný web tady prostě chyběl a byla jen otázka času, kdo ho udělá. Nikdo neříká, že to je jediný dárcovský portál, který tady nutně musí být, ale laťka je vysoko, nicméně ji lze přeskočit.

Fajfka mi nehořela, utekla mi kočka a vůbec to všechno stojí… Tak by se také mohlo jmenovat rétorické cvičení pana Kroupy. To kdyby bylo jen zapšklé a zákeřné a autor si jím tak napravoval jen svou špatnou medikaci. To bych se pak i já mohl věnovat něčemu, z čeho budu mít radost. Několik vět k několika větám někoho, kdo také nic neudělal Je jistě těžké najít společnou formuli pro nepřípustné, definice se mění podle vyznání, ideologie a času. Jednoho pověsíme hlavou dolů, dalšího upálíme. Jinému uřízneme jazyk a vypálíme oči, abychom mu zabránili předávat dál jeho tajemství. Jde o elementární základy etiky, jak rozpoznat, co je a co není špatné. Společný kód pro ateisty i věřící všech konfesí. Pan Kroupa je zručný v plivání a nezbývá, než mu uvěřit, jak moc se orientuje v tom, co škodí nebo by škodit mohlo. Člověk by po přečtení jeho textu uvěřil, že autoři projektu DARUJ SPRAVNE.CZ zaslouží rovnou do klády, protože kdo dělá takové věci, půjde do pekla. Já budu k panu Kroupovi poctivý a budu se věnovat jeho textu postupně. Jako jistě vzdělaný člověk si je tedy vědom, že zatímco čtenáři podsouvá myšlenku číchsi mylných předpokladů („Vychází z předpokladu, že kdesi venku přešlapují davy dárců, kteří nevědí, komu darovat a potřebují někoho, aby jim lustroval příjemce.“), které já z projektu necítím, sám se bije v prsa zaštítěn velkými slovy, za které bezelstně skrývá lež a záměrnou manipulaci. Ale ani hadi nejsou z podstaty zlí, a proto je potřeba s lidmi mluvit. Oproti autorovi mne neživí, že „kultivuji etiku fundraisingu jako profese a vzdělávám fundraisery“. Dává mi to v klidu možnost oceňovat veřejné blaho. Hledám práci. Zn: Jsem bezradný. Nejsem tak krutý, abych se detailně věnoval autorovým zoufalým argumentům. I laikovi je jasné, že tvrzení „Obdarovaný se snaží vloženou důvěru nezklamat, rozvíjet ji a skládá svému dárci účty“ je vroucné přání a předpoklad. A proto lež jako věž. Když se pak autorovi rozehřeje kulička v peru, rozjede se natolik, že si nedá pozor. Na podporu svých tvrzení začne obhajovat i příživníky (Portál rozhodně neprospívá dárcovství a dárcovské kultuře jako takové. Ta musí stavět na adresné práci konkrétních organizací s konkrétními dárci.To je samozřejmě naprostý nesmysl a kdyby to tak bylo, mohou to všichni, kdo se snaží adresně a dlouhodobě pracovat se svými dárci, zabalit, protože zjevně nejsou schopni veřejnost oslovit a zaujmout.“) Zajímají mne různé způsoby nahlížení na svět. Autor, spolu s negacionisty podává svědectví, že kterýkoliv důkaz, lze popřít nebo interpretovat jinak, jsme-li od samého počátku přesvědčeni, že předmět zájmu vykazuje určité chyby, nebo vůbec není. Kdo uvažuje zdravým rozumem, mohl by mít pocit, že autory projektu odsuzuje z nesprávných důvodů. Možná vinni jsou, ale důvody jejich odsouzení jsou nepřijatelné. Jistě je zavrženíhodné, že autoři projektu DARUJSPRAVNE.CZ, když jsou tak schopní, jak dokazují, doposud pro nás pro všechny NEZAŘÍDILI: zřízení veřejného rejstříku občanských sdružení u soudu, zavedení povinnosti zveřejňovat výroční zprávu, zavedení povinnosti zveřejňovat účetní uzávěrku, povinnosti zveřejnit aktuální verzi stanov a jistě spoustu dalšího. Nejsem si jist, ale podle dostupných informací má toto řešit stát. Za největší vinu autorů projektu DARUJSPRAVNE.CZ osobně spatřuji skutečnost, že doposud neprodali svůj veškerý majetek a výtěžek neposlali potřebným. Na ulici, bez prostředků a odkázáni na výsledky práce pana Kroupy by totiž jistě neobtěžovali svými novotami, o které tu nikdo nestojí. Když tu máme ty jiné starosti. Nechci se raději ptát autora textu, co pro zlepšení celkového prostředí občanského sektoru udělal on sám a jak například bojuje se státem, aby se zlepšilo to, co chce po druhých. . Smysluplnost, pravdivost, úcta, slušnost a otevřenost - etické principy a prázdná slova jako přemostění do bažin Proto, abych já a všichni, kteří se profesionálně v neziskovém sektoru nepohybují mohl klidně spát, potřebuji základní informace o jeho fungování a někoho, kdo prostředí reguluje, jako je to v podnikatelské sféře, na universitách, v médiích a podobně. Nechci věřit tomu, že neziskový sektor je tak výjimečný, že v něm obecné pravdy a pravidla neplatí. Možná tomu chce věřit pan Kroupa a dokonce nás o tom i přesvědčit. Obelstění osob s nedostatkem informací je však zvlášť zavrženíhodné. I za předpokladu, že čtenáři textů pana Kroupy si tak jako já otevřou stránky jeho Českého centra fundraisingu a počtou si o hodnotách a principech musejí být nutně zmateni, jak mohou být porušována pravidla etiky i zdravého rozumu. Jak do příčinných souvislostí lze dávat věci nesouvisející a pomíchat „intimní věci“ s otrubami. Problém ale není jen v nesprávném uvažování. Protože alespoň v jednom s panem Kroupou a jeho učedníky souhlasím: promyšlený zákrok, směřující k samé podstatě problému může nepochybně vést k přehodnocení pohledu na předmět zájmu. Tomu bych byl moc rád. Rád bych si myslel, že vše vycházelo z nesprávného uvažování a ne nesprávného zájmu. Pes a karavany, co jedou dál Abych byl nakonec k panu Kroupovi vstřícný, rád mu bych pomohl vyřešit jeho dilema „Co s tím?“. Jak já to vidím, Vy nic, pane Kroupa! Vůbec nic. Snad jen, že byste zkusil pohnout s jedním s těch vašich bolavých míst okolo občanských sdružení. A pak se přišel pochlubit. Ale jestli ono to nebude moc práce, za kterou Vám nikdo nezaplatí. Tim Fleder, business development consultant for CEE; potomek českých rodičů, a je tomu rád.

Hezky den, za malou nevladni organizaci pusobici na samem kraji Prahy v Modřanech. Projekt Daruj správně se nám jako lidem, kterým by měl take slouzit velmi libi, nicmene se do nej nemuzeme zapojit, protoze nemame DMS sbirku (coz byla jedna z podminek v zacatcich portalu) a take nemame zalozenou a registrovanou verejnou sbirku. Jsme malá organizace (13 dobrovolníků) a rozhodně se nebudeme pouštět do registrace a upsání se na tři roky MHMP(nemluvě o papírování). Z tohoto pohledu je pro nas portal nevyuzitelný. Souhlasím s J.Kroupou, že dárce by měl být zodpovědným dárcem, protože jinak, by si podle nás, nemohl vážit svých darovaných peněz. Problémem v ČR je podle nás: a/ malá informovanost o tom, jak vlastně se dá darovat (což může částečně nahradit portál Darujsprávně.cz) b/ malá informovanost mezi NNO o tom, jak se svými dárci jednat, komunikovat a jak s nimi mít co nejužitečnější vztah (oboustranný) (což může řešit např. ČCF / KPF) c/ pramalá výchova dětí a mladých lidí k darování penez všeobecně. dan suchánek Modřanská trojka